Evropská komise chystá věkové limity pro sociální sítě. Děti do 13 let jen pod dohledem

Evropská komise chystá věkové limity pro sociální sítě. Děti do 13 let jen pod dohledem, postupný přístup pro teenagery a tlak na návykový design aplikací. Co to znamená pro uživatele v EU?

Evropská unie se chystá k dosud nejrozsáhlejšímu zásahu do toho, jak mladí lidé používají sociální sítě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Brusel připraví návrh, který má napříč sedmadvaceti členskými státy omezit přístup dětí k platformám jako Instagram, TikTok nebo Facebook.

Klíčovým slovem celého plánu je postupnost. Namísto plošného zákazu Komise pracuje s takzvaným odstupňovaným přístupem, který vychází z doporučení expertní skupiny složené z lékařů, akademiků, zástupců mládeže a rodičů. Podle něj by děti mladší 13 let měly mít k sociálním sítím pouze časově omezený přístup, a to výhradně pod dohledem rodičů, pečovatelů nebo učitelů. Ve věkové kategorii 13 až 18 let by se pak míra samostatnosti postupně rozšiřovala – ovšem za předpokladu, že platformy nabídnou skutečně funkční bezpečnostní prvky.

Von der Leyenová zároveň jasně přenáší odpovědnost na provozovatele. Podle ní musí platformy prokázat, že jejich služby nezpůsobují újmu, protože v Evropě za bezpečnost produktu odpovídá ten, kdo jej vyvinul. Přirovnala to k dalším věkovým hranicím ve společnosti: stejně jako děti nedostávají klíče od auta bez řidičského průkazu, měla by existovat i hranice pro legální vstup na sociální sítě.

Digitální plnoletost je ale zároveň největším sporným bodem. Komise nyní pracuje s hranicí 13 let, což je věk, který většina velkých platforem formálně vyžaduje už dnes. Někteří europoslanci ale prosazují 15 let a jednotlivé členské státy mají vlastní představy – Španělsko chce zakázat sítě mladším 16 let, Francie navrhuje hranici 15 let, zatímco například Estonsko je proti jakémukoli zákazu. Právě sjednocení pravidel napříč Unií je jedním z hlavních důvodů, proč do věci vstupuje Brusel.

Vedle věkové hranice se Komise zaměřuje i na samotný design aplikací. Terčem kritiky jsou návykové prvky, jako je nekonečné rolování, automatické přehrávání videí nebo takzvané temné vzorce, které mají udržet uživatele co nejdéle u obrazovky. Evropská komise už v tomto směru začala tlačit na Metu a další velké hráče prostřednictvím Aktu o digitálních službách (DSA). Chystaná legislativa na ochranu spotřebitele má navíc přinést silnější ochranu dětí právě před manipulativním designem.

Nevyřešenou otázkou zůstává ověřování věku. Jakýkoli limit je totiž vymahatelný jen tehdy, pokud existuje spolehlivý způsob, jak věk uživatele potvrdit. Evropská aplikace pro ověřování věku, která má potvrdit překročení věkové hranice bez odhalení identity uživatele, zatím prochází rozpačitými začátky. Platformy navíc argumentují, že tvrdé limity pouze vytlačí nezletilé k méně moderovaným nebo mimoevropským službám.

Návrh Komise se očekává v následujících týdnech. Poté zamíří do Evropského parlamentu a k členským státům, kde se rozhoří hlavní bitva – právě o konkrétní číslo. Zda nakonec zvítězí 13, 15, nebo 16 let, dnes nedokáže odhadnout nikdo.

FAQ

Od kolika let budou moci děti používat sociální sítě?
Evropská komise zatím pracuje s hranicí 13 let, přičemž mladší děti by měly mít přístup jen omezeně a pod dohledem dospělých. Konečné číslo ale určí až jednání Evropského parlamentu a členských států.

Půjde o plošný zákaz sociálních sítí pro děti?
Ne, Komise upřednostňuje odstupňovaný model s postupným rozšiřováním samostatnosti podle věku. Zákaz v australském stylu zatím není hlavní variantou.

Jak se bude věk uživatelů ověřovat?
Unie připravuje vlastní aplikaci pro ověřování věku, která má potvrdit věkovou hranici bez odhalení identity. Její praktické nasazení ale zatím naráží na technické i praktické problémy.