Evoluce Androidu – část 1

Tento rok se nám dostane na mobilní telefon nový systém Android P, ale pojďme se podívat, jak to celé začalo a kdy se vlastně taková menší evoluce, změna uživatelského rozhraní, odehrávala. Android je postaven na základu Linux jádra, který byl dodatečně vyroben firmou Android Inc., společností, kterou vlastnil Andy Rubin v říjnu roku 2003. V […]

Google web

Tento rok se nám dostane na mobilní telefon nový systém Android P, ale pojďme se podívat, jak to celé začalo a kdy se vlastně taková menší evoluce, změna uživatelského rozhraní, odehrávala.

Android je postaven na základu Linux jádra, který byl dodatečně vyroben firmou Android Inc., společností, kterou vlastnil Andy Rubin v říjnu roku 2003. V roce 2005 firmu odkoupil Google a to za cirka 50$ miliónu.

Počátky byly velmi zajímavé

Google následně vydal systém v betaverzi a to 5. listopadu 2007 a ten stejný rok firma Apple vydala telefon iPhone a Google vydal první SDK o týden později a to tedy 12. listopadu 2007.

Jedná taková zajímavá novinka. Když Google spustil Android, tak Eric Schmidt (šéf Google) byl členem v Apple firmě a jeho pozice byla ukončena v roce 2006 v srpnu. iPhone tak trošku vylepšil Google služby, které poté zavedli do jádra aplikací iPhone, jako jsou mapy nebo YouTube.

Nicméně Eric Schmidt nerezignoval ze svého postu 3. srpna 2009 z důvodu střetu zájmu.

V počátcích několik velkých aktualizacích ročně

V počátku, kdy Android začínal, tak byl urychlený vývoj a Android měl naplánovanou docela agresivní strategií, kdy jsme mohli vidět během jednoho roku hned několik vydání. V roce 2009 zde byly třeba 4 velké aktualizace. Časem se však Google usadil na 1 velkou aktualizací ročně.

https://www.gsmarena.com/google_android_through_the_years-news-31123.php

https://www.gsmarena.com/google_android_through_the_years-news-31123.php

V roce 2011 se stal systém Android nejvíce používaným systémem na mobilní telefony. V dubnu 2018 má systém 75,66% podíl na trhu, kde mezitím 19,23% drží iOS a 5,11% ostatní systémy s kombinací Windows, Blackberry a další.

Licence a Google mobilní služby

Ne všechny zařízení běží na Androidu. Ve chvíli, kdy Google spustil Android systém do světa a zveřejnil zdrojové kódy skrz „open source“ licenci, která dovoluje distribuci a modifikaci, tak se roztrhl pytel. Nicméně aby výrobci mohli používat značku „Android“, tak bylo potřeba další licence od Google.

Výrobci tak neplatí za poskytnutý kód, ale za značku „Android“.

Android OS nemá v základu tolik aplikací. Aplikace jako Play Store, Chrome, Gmail, Maps a API Google jsou součásti „Google Mobile Services“, které jsou licencovaný zvlášť. Google dá tyto licence výrobců, kteří striktně budou dodržovat kompatibilitu a jiná kritéria.

To vlastně vysvětluje, proč třeba takový tablet od Amazonu běží na „ořezaném“ Androidu. Je zde systém „Fire OS“, ale nenajdete tady ani klasické Google služby, ale služby od Amazonu. Systém je však postaven na Android kódu, ale firma nesmí bez licence použít Google aplikace (na kterých pravděpodobně firma vydělává) a to právě na licencích.

Prakticky to znamená, že při koupit telefonu, který se skládá ze součástek, tak vlastně v ceně je i cena za licence k aplikacím Google.

Jelikož je systém Open-Source, tak dovoluje úpravy v kódu podle svého vlastního uvážení. To je ten důvod, proč se vždy objevuje systém Android s uživatelským rozhraním Samsung Experience, Huawei a EMUI. Každý tento výrobce si své prostředí upraví jinak.

Android 1.0 – bez kódového jména

Datum vydání: 23. září 2008

První komerční systém, který mohl být použit v telefonech. Systém měl v sobě aplikace jako je Android market, Webový prohlížeč, Forografie, Kamera, Gmail, Google kontakty, Google kalendář nebo i podpora emailu skrz protokoly POP3, IMAP a SMTP, kalkulačka, Youtube, nastavení alarmu, Google Mapy.

Android 1.1 – kódové označení Petit Four

Datum vydání: 9. února 2009

Jednalo se o menší aktualizaci, která přišla s telefonem HTC Dream a byla dostupná přes T-Mobile G1. Systém disponuje funkcí jako jsou detaily a hodnocení v Google Mapách, delší časový interval pro obrazovku ve chvíli, kdy voláte a možnost schovat vytačecí tlačítka. Nechybí ani možnost připojit ke zprávám nějaký soubor.

Android 1.5 – kódové označení Cupcake

Datum vydání: 27. dubna 2009

Je to asi první Android systém, který je pojmenován jako sladkost. Tímto tradičním způsobem pak Google funguje až dodnes.

Cupcake představil mnoho UI vylepšení a to včetně automatické rotace, nová startovací obrazovka nebo animované přechody. Nechybí ani automatická predikce textu s klávesnici na obrazovce. Vlastně první podpora byla u HTC Magic, který měl jako první QWERTY klávesnici na obrazovce. Google taktéž představil framework, se kterým je možné vkládat nejrůznější widgety na obrazovku. Nahrávat však šlo pouze v kodeku MPEG-4 a 3GP, což byly formáty, kde jste vlastně ani neviděli, co točíte. Uživatelé mohli nově kopírovat a vložit v rámci prohlížeče.

Dále je možnost nahrávat videa a fotky na YouTube a Picaso (Google služba), v logu hovorů se začal zobrazovat i čas, automatické párování bluetooth.

Android 1.6 – kódové označení Donut

Datum vydání: 15. září 2009

Tato nová verze představila podporu rozlišení WVGA, což dovolovalo systému Android běžet na různých zařízení s různě velkým displejem a poměrem stran. V této chvíli je zde podpora rozlišení 320×480.

Byla vylepšena podpora Quick Search Box, kde jste mohli vyhledávat pomoci hlasu nebo textu. K vylepšení Android Market se přidaly funkce jako je vyhledávání, screenshot aplikace a zdarma nebo placené kategorie aplikace.

Dále nechybí aktualizovaná technologie pro podporu CDMA/EVDO, 802.1x, VPN nebo možnost smazat více fotek najednou.

<< Pokračujte na druhou část tohoto seriálu >>