Evropská alternativa Starlinku dostala zelenou, první satelity vzlétnou v roce 2029
EU schválila satelitní síť IRIS² jako alternativu Starlinku. Konstelace 348 družic za 15,6 miliardy eur odstartuje v roce 2029 a poslouží hlavně vládám a záchranným složkám.
Evropská unie oficiálně schválila svůj ambiciózní satelitní projekt IRIS² a posunula ho z fáze plánování do plnohodnotného nasazení. Evropská komise podepsala 7. srpna 2026 prováděcí dohodu s konsorciem SpaceRISE, čímž se uzavřela jednání zahájená letos v lednu.
Konstelace se rozrostla na 348 satelitů
Součástí dohody je i navýšení počtu satelitů. Výrobci se zavázali postavit o 66 družic navíc, takže celková konstelace bude čítat 348 satelitů — z toho 330 na nízké oběžné dráze (LEO) a 18 na střední dráze (MEO).
Podle Evropské kosmické agentury (ESA) posílí přidané satelity schopnosti sítě pro obranu, bezpečnost a záchranné složky. Konkrétně má jít o navýšení zabezpečené vládní kapacity o 60 % v rámci EU a 54 % globálně.
Proti Starlinku je to drobek — a je to záměr
Pro srovnání: Starlink od SpaceX má na nízké oběžné dráze přes 10 000 aktivních satelitů. Evropská konstelace je tedy vedle něj zlomkem — jenže IRIS² není určen běžným spotřebitelům.
Síť má sloužit vládám členských států EU a partnerům jako Norsko či Island. Zaměří se na kritické operace při řešení mimořádných událostí, humanitární účely a ostrahu hranic. Teprve v budoucnu má být dostupná i firmám a občanům, a to hlavně tam, kde běžné sítě chybí nebo jsou nespolehlivé.
Proč to Evropa řeší
Motivace je zřejmá. Starlink se stal klíčovým prvkem na Ukrajině, kde po poškození mobilních a pevných sítí zůstali civilisté i vojenské jednotky odkázáni na satelitní spojení. Podobné situace nastávají i při přírodních katastrofách, kdy může infrastruktura zmizet ze dne na den.
IRIS² je tak především krokem k technologické nezávislosti na amerických systémech.
Peníze a termíny
Celkový rozpočet projektu se odhaduje na 15,6 miliardy eur. Z toho 6,5 miliardy tvoří veřejné prostředky od EU a ESA, přes 4 miliardy se očekává od soukromých investorů. Nejvíc přispívá Španělsko (1,6–2 miliardy eur), následuje Polsko (656 milionů) a Maďarsko (500 milionů).
Za stavbou stojí konsorcium SpaceRISE vedené operátory SES, Eutelsat a Hispasat, mezi subdodavateli figurují Airbus Defence & Space a Thales Alenia Space.
První starty jsou naplánovány na rok 2029, služby se pak mají spouštět postupně až do roku 2032. Právě tento tříletý náběh je slabinou — na rozdíl od geopolitické situace, která na start rakety čekat nebude.
FAQ
Kolik satelitů bude IRIS² mít?
Konstelace bude čítat 348 satelitů, z toho 330 na nízké a 18 na střední oběžné dráze. Původní plán byl o 66 družic nižší.
Bude síť dostupná běžným lidem?
Zpočátku ne, primárně poslouží vládám EU a partnerským zemím. V budoucnu se počítá s dostupností pro firmy i občany, hlavně v oblastech bez spolehlivého pokrytí.
Kdy začne služba fungovat?
První starty jsou naplánovány na rok 2029. Služby se pak budou spouštět postupně až do roku 2032.